Nezasloužíš si mě, ale možná že já si tohle zasloužím

9. srpna 2017 v 19:29
Jsem pro tebe až moc dobrá a ty si mě nezasloužíš. Ale hlodá ve mě pocit, že já si tohle všechno zasloužím..


V životě jsem udělala pár chyb. Každý dělá chyby. Nikdo se tomu nevyhne. Asi se nebudu řadit do top žebříčku největších hříšníků, ale taky mám pár věcí na které již teď, za krátkou dobu svého života, nejsem zrovna pyšná.

A co když to tak opravdu je? Co když nikdy nepoznám jaký to je když se k vám někdo chová, tak jako vy k němu? Nemyslím, že chci moc. Nepovažuju se v tomhle za náročnou osobu. Přece nemůže být tolik, když chci jen to samé na oplátku. Nemělo by to tak správně být?
Když chci po příteli, přátelích, lidech kolem jen to aby mě respektovali, pomáhali mi, byli mi oporou stejně jako já jsem jejich. Možná to zní arogantně, ale já vím jak se dokážu (přehnaně řečeno) obětovat pro ně. Tak proč mi není to samé odměnou?

Že by to opravdu byla karma? Za to špatné co jsem někomu udělala jsem takhle potrestána? Ale jak dlouho může tohle trápení trvat? Protože jeden člověk za druhým je mi neustálým zklamáním. Protože já dělám možný i nemožný abych se zavděčila a výsledek je vždycky stejný...

A co když tyhle chyby, které tím znovu dělám, když se snažím o nemožný u lidí, kteří si to asi ani nezaslouží, dělám další chyby? A za ty chyby budu pořád a pořád dokola trestána?
Člověk přece nemůže neustále pochybovat o sobě samém kvůli činům druhých. Nemůžu se snažit pochopit co je semnou špatně, když chyba možná vůbec není ve mě? Prostě si kolem sebe jen vybírám špatné lidi a ty mě nakonec opět shodí na dno pochybností o mé maličkosti.

Už nevím co dál s tím. Moc otázek a málo odpovědí ...

wine, drink, and party image
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama