Když být sama sebou jim nestačí

17. října 2017 v 10:29
Znáte ten pocit, že ať děláte, co děláte nemůžete se světu kolem sebe zavděčit? Kolikrát si vážně říkám jestli by pomohlo kdybych se třeba rozkrájela. Jestli by třeba pak měli lidé kolem mě konečně radost, jestli by to stačilo k tomu, aby mě brali na vědomí. Ale víte co? Nepomohlo.

A proto já končím.

Nemá to smysl snažit se dostat do života k někomu, kdo o to očividně nestojí. Končím se snahou a s tvářením se, že se bavíme. Protože já se chtěla bavit, ale nehodlám být pořád ta první. Ta první a hlavně jediná, která se o něco snaží. Buď si to uvědomí a ozve se a já - ano budu ochotná, protože jsem vždycky ochotná. Ale potřebuju vidět, že ten krok udělá druhá strana, protože já už jich udělala moc. Přešla jsem hranice, ale dokud nebudou kroky i z druhý strany nikdy se nesejdeme.

Uznávám, že je to semnou občas složitý. Jsem náladová asi jako nikdo jiný a mívám i špatný období, ale kdo ne? Kdo je bez chybičky? Nadruhou stranu musím říct, že když mi dají lidé šanci umím být opravdu dobrá kamarádka. Jen v poslední době zjišťuju, že jsem se snažila pro lidi, kteří za to vůbec nestojí. A jsem jim dobrá jen když oni sami zrovna něco potřebují nebo se cítí sami. Ale já už na to nemám. Jestli jim nestačí to jaká jsem, tak s tím nic nenadělám. Nehodlám se přetvařovat a dělat ze sebe někoho, kdo by lépe vyhovoval. Budu raději sama sebou bez přátel, než být loutka v hloubi duše osamělá, protože nikdo nepozná mé pravé já.

girl, friends, and car image
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama