Boj s prokrastinací

4. listopadu 2017 v 16:13
Tak asi jako každý kdo studuje, i já jsem velice zdatná v odkládání povinností. V jejich dodělávání už tolik ne. Zejména mě pochopí vysokoškoláci. Nemusíme toho moc dělat, jak je semestr dlouhý, a pak přijdou zkoušky a my přepneme z nuly na sto procent.
Je záčátek listopadu a mě v příštím týdnu čekají už první důležité testy, navíc dva v jeden den. Dále nějaké projekty a "oblíbené" seminárky. Každý profesor myslí, že máme jen jeho předmět, takže jeden úkol je stupidnější než druhý, ale bohužel všechno zabírá hromadu času. Času, který bysme všichni radši trávili nějak jinak.

Nejsem typ člověka, co se učí průběžně a plní si své povinnosti s předstihem. Bohužel ne. Patřím obvykle mezi ty lidi, kteří se učí den dopředu a někdy i hodinu před testem. Problém je, že na vysoký to tak úplně nejde, když na jeden test musíte umět padesát stránek teorie a počítání příkladů.

Já bych hrozně ráda byla ten typ, co si sepisuje seznam a jednu podruhé věci odškrtává. Ale vždycky mi mezi ty důležité věci přijde něco neodkladného. Například se zaseknu na internetu a zjistím, že je hodina pryč. Vždyť říkám, že neodkladného. Nevěřím tomu, že se někdy změním. A ačkoliv mi už pár dní v hlavě bliká červený světlo a hlasitě křičí Alarm, protože z těch testů mám oprávněně vážně strach, stále věřím, že později mě popadne větší chuť se na to podívat. Jo já vím, lžu sama sobě. Nikoho ještě nepopadla chuť jít se učit statistiku, ale můžu alespoň vzdáleně věřit. A především věřit tomu, že mě při testu alespoň něco napadne.

Já svůj boj s prokrastinací vzala, ale vám držím palce. Mě se to netýká, ale vám ráda poradím. Když uděláte to nepříjemný jako první, tak potom budete mít víc času na to, užít si volno. A navíc se nebudete cítit provinile, že něco zanedbáváte. (Mě se to snadno říká, co?)

book, college, and laptop image
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Talaniel Talaniel | E-mail | Web | 4. listopadu 2017 v 16:55 | Reagovat

Jo, prokrastinace je má velice dobrá známá. No - dobrá tak úplně vlastně ne. Jediné, co mi aspoň někdy zabírá, je v článku zmíněné sepisování úkolů. Podstatné je ale rozdrobení úkolů na co nejmenší kroky. Pak se mi snáz hledá vůle něco udělat. Když jsou kroky (úkoly) moc velké, vyděsím se a pak také skončím u "brouzdání". "Rozděl a panuj." A každý odškrtnutý krok potěší.

2 Nigredo Nigredo | Web | 4. listopadu 2017 v 17:01 | Reagovat

Jó, to znám velmi dobře :-D

3 Eliss Eliss | Web | 4. listopadu 2017 v 17:38 | Reagovat

Důležité je tento boj nevzdávat, věřím že to učení zvládneš :-)

4 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 4. listopadu 2017 v 18:33 | Reagovat

Někdy prokrastinuji, jindy zase ne, u mě je problém (nebo spíše výhoda??) v tom, že se mé svědomí příliš často hlásí o svá práva :-D...

5 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 4. listopadu 2017 v 21:09 | Reagovat

Upřímně můžeš být klidná. Moc lidí na tom není vážně o moc líp. :D  :D

6 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 4. listopadu 2017 v 21:09 | Reagovat

[3]: Souhlasím s tebou Eliss. Máš pravud, hlavní je své boje nevzdávat! To jsou slova do planice. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama