Sama odpovědět nedokážu

13. prosince 2017 v 18:26
S mým přítelem jsme oficiálně spolu dva měsíce a předtím jsme byli od ledna přátelé s výhodami. Takže vlastně již skoro rok se věnujeme jeden druhému. Náš vztah tudíž není láska na první pohled a není to jako normální vztahy. Ani vlastně nevím jestli to láska je.

Kolikrát mi v hlavě proběhne myšlenka, že bych docela ráda věděla, co ke mě vlastně cítí (jestli něco). Žádné "Miluju tě" mezi námi nepadlo a kdoví jestli se to stane. Každopádně by mě zajímalo jak o mě přemýšlí. Problém je v tom, že kdybych se ho na to zeptala a on odpověděl, položil by mi stejnou otázku. A já neznám odpověď.

Je to opravdu paradox chtít po někom vědět něco, co sami nevíte. Nám je spolu prostě dobře, rádi spolu trávíme čas a těžko říct, jak moc je to emoční. Hodně jsem si v minulosti ublížila a mám pocit, že opravdové emoce už nevnímám a nepoznám. Prostě toho máme hodně společného a zatím nám to spolu funguje a vím, že zatím mi tohle stačí. Nepatřím mezi holky, co si plánují děti a zkouší jak by vypadalo jejich jméno s jeho příjmení. To ani náhodou. Takže svým způsobem mi to vyhovuje, protože mám pocit, že tohle máme úplně společné, že si užíváme, jak to je. Občas se však nemůžu zbavit toho tichého hlásku v mé hlavě, který by rád viděl do hlavy toho druhého.

love, boy, and couple image
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Irda Irda | Web | 13. prosince 2017 v 18:54 | Reagovat

Pokud ti je tak dobře,tak být tebou nezabývám se tím :)

2 Talaniel Talaniel | E-mail | Web | 15. prosince 2017 v 10:14 | Reagovat

Jak já Ti jen rozumím! Na druhou stranu je možná lepší, že do hlavy druhých nevidíme :-)

Třeba Tě uklidní, že někteří muži prostě mají problém nahlas říct ta dvě slova, i když to tak opravdu cítí.

Ve vašem vztahu vidím jediný potenciální problém: až někdo z vás narazí na osobu, kde ta láska bude evidentní. Pak je ale otázka, jak dlouho může takové vzplanutí vydržet a jestli by tato nová osoba byla vhodná pro dlouhodobé soužití, protože dlouhodobě ta "láska" nemusí být tak evidentní, spíš je to silné pouto společné minulosti a společných zájmů. Podle toho, co píšeš, máte potenciál právě na takovýto dlouhodobý vztah.

Tj. jak radí Irda, lepší je se tím nezabývat :-)

3 Hipís Hipís | 31. prosince 2017 v 13:21 | Reagovat

A není to tak, že ty třeba sama podvědomě víš, co bys chtěla, víš, co cítíš, ale bojíš se to dát najevo a tak si namlouváš, že to vlastně taky nevíš a že jsi z toho zmatená, i když to je vlastně hrozně jednoduchý a jediný, co potřebuješ udělat je, že si to musíš přiznat?

Kdybys byla spokojená s tím, jak to teď je, není tam ten tichej hlásek v tvojí hlavě. Ten tichej hlásek v tvojí hlavě je jenom utlačovaný podvědomí, který se ti něco snaží říct, ale ty se ho snažíš umlčet, protože to vlastně doopravdy nechceš slyšet.

A nebo jsem píčus a pletu se, v podstatě vím jen to, co jsem se dočetla tady, takže tohle moje analyzování může bejt uplně mimo. Každopádně jestli ti to takhle doopravdy vyhovuje a jsi s tím spokojená, tak nech člas plynout, ten hlásek buď sklapne, a nebo jsem měla pravdu! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama