Píšu si vzpomínky aneb jak čas letí

8. ledna 2018 v 12:36
Dnes jsem velkou náhodou narazila na jeden ze svých starých blogů. Psala jsem ho během roku 2013 a byl celkem slušně rozjetý. Měla jsem velkou sledovanost, u každého článku cca 10 komentářů a vedla jsem spřátelené blogy. Projela jsem několik těch článků a zavzpomínala na ty časy. Přišlo mi to hrozně zvláštní číst to o sobě, jaké názory jsem měla v té době.

Před pěti lety jsem ale blogu věnovala úplně jiné množství času než teď. Psala jsem články téměř každý den, navštěvovala a sledovala jiné blogy a opravdu se tomu hodně věnovala. Hodně jsem v té době dělala i grafiku, takže designy byli opravdu propracované. Je skvělé, že ty vzpomínky tam jsou pořád uchované a můžu vidět, co jsem dělala. Teď mám blog spíš pro sdílení pocitů a možná jako vzpomínku až tuhle stránku za deset let otevřu, aby posloužila jako náhled do téhle doby.

Čas neuvěřitelně letí. Když jsem ten blog psala bylo mi šestnáct. Byla jsem na gymplu a teprve si začínala s klukama. Mé největší problémy se točili kolem chemie, fyziky a bojování se sestrou a rodiči. Takže když jsem si to četla dnes ve svých čerstvých jednadvaceti letech, jako studentka vysoké školy a v dalším (dejme tomu) vážném vztahu, přišla jsem si jako někdo jiný. Jakoby ta šestnáctiletá holka byla už jen vzdálenou podobou mého skutečného já. Hodně se za těch pět změnilo, víc než bych kdy řekla...

breakfast, food, and tea image

Tentokrát jsem alespoň své dvacátéprvní narozeniny i slavila. Kámoška (Z.) mě vytáhla v Praze do Nebe na Václaváku - music bar. A pak jsem přespávala u ní na koleji. Přijela jsem asi na sedmou k ní a začali jsme vínem. Kolem půlnoci jsem dorazili do baru a zůstali jsme do zavíračky. K ní na byt jsme dorazili asi v šest. Myslím, že oslava se tedy celkem vydařila. Zatancovali jsme si, napili jsme se, poznali pár skvělých lidí a vůbec... prostě Praha, co dodat. Tam jsou prostě jiný párty.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Teri Teri | Web | 5. února 2018 v 21:40 | Reagovat

To taky znám. Vedla jsem si blog tenkrát na sblog.cz (blog od lide.cz). Bylo mi asi taky kolem šestnácti.
Dneska, po víc jak desíti letech, se chytám za nos, pro věci, které jsem tehdy řešila a dnes mi připadají jako malichernosti.
Ale tak to asi nejde brát, každý věk má svoje a problém je vždycky problém, pokud to tak cítíš v danej moment. Ať je ti pět, patnáct, nebo dvacetpět. Nebo ještě víc :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama