Smířená

1. července 2018 v 21:15 | Open-minded girl
Ani nevím jak se to stalo. Nasedla jsem do auta po několika hodinách strávených v práci. Zapla radio. Otevřela okýnko ikdyž venku byla docela zima. A vyjela jsem z města, na cestu domů. A najednou začala v rádiu hrát ta písnička a všechno začínalo mít smysl. Jen jsem se zaposlouchala do těch anglických slůvek a přišlo mě že slyším vlastní myšlenky.

Nyní jsem našla svoje tempo, zůstáváš mimo moji cestu, nestav se mi do cesty ... Potřebuji trochu dýchat, bláznivý život je před námi ... Prosím dejte si přestávku, už nechci další chyby, teď když jsem vzhůru.

Nedokážu ani popsat svoje rozpoložení v té chvíli a svou náladu teď. Je mi vážně dobře. Jako kdybych se na chvíli dokázala oprostit od všech těch špatných věcí a měla jasno. Jsem v klidu a usmívám se. Tak trochu omámená. Jako by odešlo něco vážně špatnýho a já ani nevím co, natož jak a proč.

Včera před půlnocí jsem byla venku s Lucasem. Měl v sobě pár panáků a upřímně si myslím, že chtěl zjistit jestli zvládne semnou podvést jí. Nicméně mě varoval ať ho odmítnu a já předem slíbila, že budu hodná. A byla jsem. Několik narážek a náznaků toho, že stačilo jen něco říct nebo udělat a byl by můj, ale držela jsem se slibu ikdyž v té chvíli by mi bylo jedno kdyby se neudržel. Ale teď? V téhle náladě? Kdyby mi teď napsal tak ho odmítnu, protože si to jasno chci aspoň pro dnešek udržet. Ten klid. Stejně tak kdyby napsal Bezcitnej. Teď ne. Teď mám moc práce s tím mít dobrou náladu a jasnou hlavu. Kéžby to vydrželo aspoň do rána. Víc nechci.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama